Dick Potts

G Richard (Dick) Potts se narodil v r. 1939 v selské rodině v Yorkshiru v Anglii. Od ranného věku projevoval mimořádný zájem o přírodu. Po studiích zoologie na univerzitě v Durhamu, přivedla ho jeho doktorská práce o hnízdní ekologii mořských ptáků (PhD) k procesům, které omezují ptačí populace.

V r. 1968 začal pracovat v The Game Conservancy, aby zjistil, proč ubývají koroptve polní. Se svým zemědělským původem a ekologickým rozhledem Dick rozpoznal, že k tomu aby rozuměl změnám v početnosti koroptví, potřebuje porozumět změnám v životním prostředí. Rozpoznal tři hlavní příčiny úbytku koroptví: snížený počet přežívajících mláďat, protože pesticidy snížily množství bezobratlých živočichů kteří jsou potravou pro kuřátka, nedostatek vhodného prostředí pro hnízdění, který snižuje hustotu hnízdních párů a nízký úspěch hnízdění kvůli predaci. Pomocí pokusů ověřil tyto závěry a nacházel řešení přijatelná moderním zemědělstvím, jako selektivní postřiky polních okrajů (“ochranářské souvratě”) a pásy drn tvořících vysokých trav uvnitř polí (“broučí banky”). Jeho pokus u Salisbury ukázal, že nejvýznamnější predátoři neměli vliv pouze na úspěšný odchov koroptví, ale také na počet zahnízdění, což je v rozporu s obvyklým ekologickým myšlením.

Dickova práce v zemědělské krajině také zasáhla základy ochrany přírody, protože ochrana přírody byla soustředěna na záchranu člověkem nevyužívaných přírodních stanovišť, nikoliv zlepšování těch, která člověk vytvořil. Stal se ředitelem výzkumu v Game Conservancy, od r. 1993 byl jejím generálním ředitelem až do doby odchodu do důchodu v r. 2001. Dick obrátil svou pozornost k ochraně dalších druhů, včetně zajíce polního, sluky lesní a čejky chocholaté. Přeměnil statek darovaný Trustu v Loddingtonu na vlivný demonstrační objekt a řídil první studii na Langholmském vřesovišti ve Skotsku, která kvantifikovala vliv pilichů šedých na populaci bělokura skotského.

Dick byl vášnivě zaujatý koroptvemi celý svůj život. Jeho prvotní, dlouhodobá studie koroptve v Sussexu, která začala v r. 1968, vedla k pozoruhodné obnově koroptví populace na statcích, kde mu naslouchali a plně přijali jeho zásady hospodaření. Pracoval také se Světovou asociací pro chov bažantů (The World Pheasant Association) a Mezinárodní radou pro ochranu zvěře (The International Council for Game and Wildlife Conservation). Celý obsah těchto stránek tvoří přímý výstup Dickových výzkumů, nebo nepřímý výsledek studií inspirovaných jeho prací o ekologii a ochraně koroptve polní; napsal k tomuto tématu dvě knihy. Odešel navždy 30. Března 2017, několik týdnů před tím, než byl Perdixnet uveden.