Vrána, liška, divoké prase a káně (shutterstock.com)
Koroptev polní je náchylná k predaci ve všech stadiích svého životního cyklu. Během hnízdní sezony mohou být nechráněná vejce zničena krkavcovitými ptáky, potkany, ježky, malými lasicovitými šelmami, kočkami a divokými prasaty. Vajíčka a sedící slepička jsou také ohrožovány většími predátory, jako jsou lišky a jezevci. Po vylíhnutí se mohou kuřata stát kořistí stejné sestavy predátorů. Pelichající mladí a staří ptáci mohou být uloveni liškami, lasicovitými, jestřáby, motáky a káněmi.
Přes 50% koroptvích hnízd může být zničeno predátory; pokud je hustota populace predátorů nízká, klesnou ztráty na 15%. Každoročně utrpí populace dospělých ptáků ztrátu 45-65% (mimo ztráty způsobené lovem), většinou kvůli predaci. Důležitost predace jako faktoru regulujícího početnost koroptví byla experimentálně potvrzena rozsáhlými pokusy v Anglii. Zlepšení nastalo po legálním odstranění obvyklých predátorů. Během tří let byly stavy koroptví po vyhnízdění 3,5 krát vyšší a jarní stavy 2,5 krát vyšší tam, kde byli predátoři odstraněni, na rozdíl od míst, kde tomu tak nebylo. Ve Francii rozsáhlé ekologické studie prokázaly, že jarní stavy koroptví a index populačního růstu jsou v negativní korelaci s početností motáků. V Polsku čtrnáctiletá studie sledující úbytek úspěšných vyhnízdění a přežívání dospělých koroptví našla souvislost se zvyšujícím se počtem lišek.
Unikání predaci
Koroptví hejno je na sněhu snadno viditelné (© Markus Jenny)
Na ochranu proti predátorům koroptev polní využívá své krycí zbarvení, ostražitost (zvýšenou mimo hnízdní sezonu životem v rodinných hejnech) a schopnosti skrývat se ve vegetaci. To poslední může být problematické v moderní zemědělské krajině, zvláště po sklizni úrody, kdy na polích zůstává velmi málo krytu, a na sněhu. Proto je základním požadavkem při ochraně koroptví zajistit po celý rok potřebný kryt. Tento kryt musí být dostatečně otevřený pro koroptve, aby se snadno dostávaly dovnitř i ven a poskytoval jim ochranu proti pozemním i vzdušným predátorům. Může se skládat z doprovodné vegetace kolem živých plotů, záměrně pěstovaného krytu (např kapusty), nebo přes zimu ponechaného strniště. Měl by být situován dále od stromů nebo lesních porostů, kde se mohou skrývat predátoři, a blízko koroptvích zásypů.
Kontrola predátorů
Pokud je predátorů málo, jejich pozorování může být potěšením pro každého, bez obav, že mají na koroptve velký vliv (kromě prvních fází projektu, kdy každá ztráta je významná). Jestliže je počet predátorů nízký, jejich význam bude záviset na cíli projektu. Jestliže je účelem projektu setkávat se s koroptvemi příležitostně, nebo lovit velmi malý počet sokolnicky (kdy při úspěšném celodenním lovu může být kořistí jen jedna koroptev), pak snad není důležité když většina ročního přírůstku populace živí predátory. Jestliže však je lov hlavní motivací pro udržování stanoviště a zimní krmení, pak i mírná úroveň predace může být problematická. Jestliže je počet predátorů vysoký, samotné udržování stanoviště nemusí stačit koroptvím k tomu, aby přežily a odstranění obvyklých predátorů se stane nezbytným.
Predátoři, kteří smějí být loveni, stejně jako povolené metody jejich lovu, se lišímezi státy, přes celou Evropu. Práce na odstranění jednotlivých predátorů je důležitou povinností, jakkoliv vyžaduje čas a peníze. Sociální aspekty likvidace predátorů, pracovní zatížení personálu a získané výhody pro jiné druhy jsou také v různých zemích rozdílné.
Na webu
Vaše domácí stránka Perdix vám dodá informace o kontrole predace, abyste minimalizovali její vliv na koroptve